indické památky

Staré dobré časy, kdy vstupné do Červené pevnosti v Dillí bylo 1,5 Rupie, jsou dávno pryč. Platilo pro všechny jednotně. Nyní Indové zaplatí 35 Rs, ale zahraničního turistu tu oškubou o šílených 550 rupek!
Ano, v Indii, stejně jako v mnoha dalších asijských zemích, platí dvojí ceny na vstupné. Jako turisté tu zaplatíte mnohem víc než domorodci. A nejsou to jen tak nějaké drobné.
Podívejme se, proč je to špatně.

Fotografie nejstarší a nejvýznamnější buddhistické stavby v Indii nechybí v žádném tištěném průvodci ani monografii věnované indickému umění. Snímky jejich čtyř bohatě sochařsky vyzdobených tóran, tedy vstupních bran, patří mezi nejpůsobivější.
Podívejte se tedy na komentovanou galerii snímků a nechte se jimi inspirovat třeba k návštěvě.

Představte si jeskynní malby typu Altamita nebo Lascaux. Jen starší o pár tisíc let. Bez turistického zázemí, bez parkoviště plného autobusů a fronty všudypřítomných turistů.
Najdete tu stáda jelenů a slonů, buvoly a tygry kreslené červenou hlinkou po skalních stěnách. Budete zde skoro sami. Bez průvodce. V zeleni tropické džungle. V srdci Indie. To jsou skalní malby v indické Bhimbetce.

Políčka tu rolníci obdělávají dřevěným pluhem taženým párem kravek. Stejně tak, jako to dělali jejich předchůdci před staletími. Jen okolní kulisy se změnily.
Původní pevnost a palácové město Mandu je stále ještě obehnáno čtyřiceti pěti kilometry hradeb, které protíná dvanáct bran. Ale místní paláce dávno zpustly a zejí prázdnotou.

Vesnice, která má 10 000 obyvatel? Jedině snad v Indii. A Orcha (Orča) si zachovala všechny výhody malé vesničky. Chybí tu velká betonová monstra, špína a nekonečný dopravní ruch, které jsou tak typické pro jiná indická města. Najdete tu klid a pohodu. A spoustu krásných paláců.