Indie

Když se vydáte podél břehů jedné z nejposvátnějších řek Indie, víte, že cesta nebude úplně pohodlná. Na kole, mezi poutníky, v prachu a vedru indickým venkovem, kam se běžný turista nikdy nepodívá.

Projel jsem ji od pramene až k moři. Občas žádný komfort – ale s autentickými zážitky, které za to stojí.

Naplánovat si cestu po indickém venkově může znít romanticky a zajímavě. Nezapomeňte ale, že „venkov“ v Indii znamená i naprostou absenci služeb a ubytování západního typu. Hotely tu prostě nenajdete. Během stovek kilometrů budete spát tam, kde se ocitnete, a v tom, co je právě k dispozici.

A nemusí to vždy být úplně příjemné.

Na pultech s ovocem a zeleninou se běžné žampiony prodávají za přibližně 180 Kč/kg, Shiitake stojí asi třikrát tolik a lanýže mohou dosáhnout ceny desetitisíců za kilogram.

Nicméně, všechny tyto ceny blednou ve srovnání s housenkovou houbou, jejíž cena v Indii atakuje přibližně 0,5 milionu v přepočtu na české koruny a v zahraničí její cena může dosáhnout závratných 2,2 milionu Kč. Podotýkám, že se skutečně jedná o cenu za 1 kilogram sušené houby.

A já ji jen tak obyčejně snědl na svačinu.

Stejně tak, jako když mi v Indii servírovali čerstvou samosu do útržku novin, jsem si připadal při rozbalení knížky Smaženky a machři. Ona to totiž není jen tak ledajaká knížka.

Ke kterému cestopisu dostanete mapu, pohlednice, 3 malé knížečky a to celé zabalené v papundeklové krabičce? Prostě originální dílo s originálním textem. A chutná (čte se) stejně jako ta samosa.

Původně jsem na tu plantáž jel jen fotit. Ale sběračky čaje v indickém Ásámu byly tak milé a upovídané, že jsem s nimi zůstal téměř celý den a zapojil se do procesu trhání a zpracování čaje.
Byla to dřina. Jak fyzicky, tak i jazykově. Ony nemluvily anglicky a já ásámštinu neovládám. Takže večerní sklenička čaje, kterou jsem si unavený dal, byla opravdu zasloužená.